Statistiky ukazují, že na zalesněných plochách prší i hluboko v kontinentech (Amazonie, Kongo, Sibiř). Tam, kde les chybí, ustávají srážky několik set kilometrů po větru od pobřeží.
Proces vypařování vody z rostlin pomocí průduchů a z půdy se nazývá odborně evapotranspirace. Každý list má takových průduchů na milimetr čtvereční 100 až několika set. Ty fungují jako zvlášť řízené části velkého a velmi účinného klimatizačního zařízení. Díky tomu se z jednoho metru čtverečního může odpařit tři až šest litrů vody za den, porost se tak ochlazuje. U míst bez lesa a vegetace je to jen cca jeden litr vody, krajina se přehřívá a ohřátý vzduch stoupá vzhůru a natahuje vlhkost i z okolí a krajina tak vysychá.
Srážení vodních par nad chladným lesem vede ke snížení tlaku. To způsobí proudění vzduchu a tím přísun vodní páry z míst, kde je tlak vyšší. Odlesnění a odvodňování krajiny obrací proudění mezi oceánem a pevninou. Pevnina se přehřívá a chladnější oceán s vyšší evaporací přitahuje vodu a naopak vysušuje pevninu.
Přeloženo: stromy přitahují déšť.
Odlesněná plocha se extrémně zahřívá a působí jako radiátor tepla. Postupně tak vysušuje další kilometry lesů po svém obvodu a rozšiřuje se podobně jako postupuje horká poušť do zelené krajiny.
Mizení lesů už není možné přehlížet. Oslabené stromy jsou snadnou kořistí kůrovce… což mu poskytuje optimální podmínky pro další množení. S napadeným lesem se dá dělat jediné: vykácet. Odlesněná plocha se chová jako poušť. Přes den vyzařuje teplo a neudrží vodu. Kruh se uzavírá.
Kůrovcová kalamita podpořená suchem vygradovala v celonárodní katastrofu
Spolu se suchem a klimatickými změnami stihl lýkožrout smrkový, lidově kůrovec, zlikvidovat stovky hektarů lesa. Podívejte se na mapku, jak se situace v jednotlivých letech vyvíjela.
Výzkumy ukazují, že hlavním viníkem přehřívání krajiny není spalování fosilních paliv, ale hospodaření (nebo spíš nehospodaření) společnosti s vodou a lesními porosty.
Stačí se podívat na snímek z termokamery, a rozdíl je hned jasný. V lesním porostu jsou ve srovnání s méně zarostlými plochami běžné teploty i o 20 stupňů Celsia nižší.
Odlesněná krajina produkuje obrovské množství tepla. Přepočteno na výkon: Zmizí-li 300 hektarů lesa, v krajině přibyde teplo o výkonu přibližně 2 000 MW. To je výkon jaderné elektrárny Temelín! A nám už chybí lesy o výměře 500 000 hektarů.
Má-li strom dost vody, odpaří za den asi 100 litrů vody. Na to spotřebuje asi 70 kWh energie. Přepočtený na 10 hodin intenzivního slunečního svitu je chladící výkon běžného, spíš menšího stromu je 7 kW. Vaše lednička má kolem 0,2 kW a skutečně výkonná klimatizace asi 2 kW. V klimatizaci navíc obíhá toxická kapalina, v přírodě obíhá voda a strom ji čistí.
Jeden strom tedy chladí v měřítku několika luxusních klimatizací.
Děkujme za registraci k odběru novinek projektu Sázej stromy.